Vážená redakce…

Vážená redakce…
Jak to vše začalo ? Celý příběh pod názvem  5 let  s Alenou -  připravujeme

Milí manželé Tauchmanovi a všichni, kteří se podílíte svou
prací na chodu Eurobabičky, bych vám chtěla touto cestou
poděkovat. Bez vás by se žádná soutěž EB nekonala. Jen
povrchně vím, co taková soutěž obnáší…Práce jako taková
je pro mnohé z nás neviditelná, neocenitelná. Vše vytelefonovat,
zařídit, sjednotit, shánět sponzory, aby vše klaplo jak to má
být. Je to velké úsilí a obětavost,která vám určitě nechybí
a proto si vás vážím.

Celý život jsem se nezúčastnila nikdy žádných veřejných akcí. Ať
už se jednalo o schůze, kina, divadla, koncerty, přednášky,
plesy. Ani nebyly dříve takové možnosti se někde přihlásit.
Časopisy jsme nekupovali. Díky tomu, že mně známá přeposlala
webové stránky Eurobabičky. Bylo rozhodnuto..

Co mně přinesla soutěž EB 2014? Chtěla jsem si na stará kolena
vyzkoušet, co vlastně tato soutěž obnáší, také zvídavost a
nelituji. Nebýt soutěže, tak bych si ani netroufla mluvit veřejně
na mikrofon. Složit nějakou báseň, scénku, tančit, kde mne
sleduje bystrým zrakem sousta lidí a najednou jsem se divila a ne
jenom já, kde se tento elán a zdravé sebevědomí bere. Poznala
jsem spoustu nových lidí, dokázala jsem říct co se mi líbí a
nelíbí.

Před soutěží na které jsme se každá prezentovaly psaly místní
noviny, o mně nikdo nevěděl, že se nějaké soutěže zúčastním.
Tak i po soutěži psali místní noviny jako o každé ze
zúčastněných EB, to je snad samozřejmé. Ale já se nerada
chlubím, práskla to na mne kamarádka, tak jsem ani nehlesla, že i
se mnou byl v našem Kulturním středisku veden rozhovor na téma
Eurobabička a na stránky jsem to nedala. Každá ve svém bydlišti
se stala na chvilku známá a populární a koho by to nepotěšilo?
Pár nezapomenutelných okamžiků v mém životě udělalo své. Dokázala
jsem si, že nepatřím ještě do starého železa, že mám ráda
lidi a mohla jsem je pobavit a rozesmát a to bylo mým cílem.
Vidět, ty mnohem starší seniory, než jsem já, ty jejich
rozesmáté oči, v jejich vrásčité tváři se zrcadlil úsměv.

Jenom jsem chtěla vzkázat soutěžícím, nebojte se ničeho. Ztratit
nemůžete nic, ale můžete mnoho získat. Nemyslím tím zrovna
věcné dárky, ale hlavně zkušenosti, přátele a zdravé
sebevědomí.

Jedna ze soutěžících EB 2014 Alena Várošová

Vážená redakce,

byla sem na dovolené v Egyptě a myslela jsem si, že už mě v životě nic nemůže překvapit.

A přece. Naskytly se mi dvě příležitosti, které jsem uchopila jak se říká doslova za pačesy.

První zkušenost je focení v šatech pod vodou. Říká se, že někdo je takzvaně “ za vodou “ ,

ale já se chtěla stát i přes svůj věk „modelkou“ pod vodou! I když se to zdálo být na první

pohled lehké, opak byl pravdou. Ale rozhodla jsem se, že do toho půjdu.

Z mnoha nepoužitelných fotografií se přece jenom některé alespoň trochu podařily a já se

přiznám, že jsem na ně tak trochu pyšná! Poprvé v životě, bez velkých příprav a pouze

s mojí fantazií!!


O druhé příležitosti jsem psala již v úvodním medailonku přihlášky  do Dámy roku 2018,

kde jsem na konci v titulcích projevila přání, abych překonala  sama sebe a zkusila

se ponořit v Rudém moři. A to se mi podařilo 25.5.2019. Je to úžasný zážitek a  brzo se

chystám na další kurzy.


Myslím, že žádný člověk by neměl umřít na vavřínech v jakémkoliv věku.

Třeba moje fota a video budou inspirací pro další lidi, kteří nahlédnout na tyto stránky.

video zde :  https://youtu.be/OQ–anlq-Vo

Slunce v duši posílá Zdenka Vítková

Dáma roku 2018

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdičky (hlasů: 39, průměr: 4,92 z 5)
Ukládám ... Ukládám ...