Obálka 6 – Eva Přívratská

Hodnocení báseň :

♦

Pracovní cesta : doručeno 27.3. 2021, 17:28

Popište prosím stručně váš pracovní den.

Odpověď ( posílejte na -  eurobabicka@seznam.cz )

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Pracovní cesta

Náš pracovní tým je poměrně mladý, tedy rozumějte, jen co se týká délky existence, ne věkově, vznikl na počátku roku 2020. Jsme „Profesní institut Jahodovka“ při Vyšší odborní škole sociálně právní. Pořádáme kvalifikační a vzdělávací kurzy a semináře pro sociální pracovníky a pedagogické pracovníky v oblasti sociální práce. Je nás jen osm. Jsme vlastně prakticky jen ženský kolektiv, jediný mužský element je náš pan ředitel.
Dlouho jsme se domlouvali, že bychom mohli uskutečnit třídenní výjezdní zasedání, kde bychom nejen pracovali, ale především se více poznali a náš pracovní kolektiv stmelili.
Termín navrhl pan ředitel, jen jsme se nemohli domluvit na lokalitě. Už ani nevím, koho to napadlo, ale slovo dalo slovo a najednou „mi bylo dohodnuto“ , že bychom mohli naše výjezdní zasedání uskutečnit na mojí chalupě, kterou mám na Českomoravské vrchovině. Vzpomněla jsem si, že jsem jim ji před časem ukazovala /a tak trochu se s ní chlubila/ a bylo mi řečeno, že to není chaloupka, ale spíše penzion. S pobytem jsem souhlasila a mohli jsme vyrazit.
Dopoledne jsme vždy pracovali a odpoledne po obědě jsme si uvařili kafíčko a vyrazili na procházku do přírody v blízkém okolí. Měli jsme výhodu, protože pole, louky a lesy máme přímo za chalupou. První podvečer jsem nafotila snímek „Vycházející měsíc nad řekou“. Byli jsme na procházce v lese, v našich pískovcových skalách. Na zpáteční cestě se již šeřilo a zachytila jsem vycházející měsíc, který se odrážel od vodní hladiny. Úžasný zážitek.
Druhý den ráno jsme se probudili do „pohádky“. Celá krajina byla pokryta sněhovou peřinou. Byl to vlastně první sníh. Při odpolední procházce jsem nafotila druhý snímek „Cestička k domovu“. Soused byl na procházce se svým čtyřnohým kamarádem a ten po sobě zanechal krásnou cestičku čerstvým sněhem a to mne inspirovalo k nafocení tohoto snímku.
Večery jsme trávili u praskajícího a krásně plápolajícího krbu. Pan ředitel se svým pivečkem a my „holky“ u sklenky dobrého moravského vínka, které jsme doplňovaly z místního sklípku mého kamaráda Pavla.
Výjezdní zasedání svůj účel splnilo. Byly to skutečně velmi pohodové a krásně tři dny strávené nejen pracovně, ale strávené v překrásné přírodě a splnilo i další úkol – stmelení kolektivu, to se fakt povedlo.
Již bylo navrhnuto, že příští výjezdní zasedání bude v létě a kde jinde, než zase na mojí „chaloupce“.

♥

3. Úloha od redakce pro Evu :

Prohlédněte si pozorně fotografii na hlavním rotujícím banneru /označenou 3. úloha od redakce/.

Máte za úkol vytvořit k této fotografii reportážní článek do novin.

redakce EB

Odpověď :

Eva Přívratská

2. Úloha od redakce pro Evu :

Pokud to pandemie dovolí, uspořádáme pyžamový ples s vyhlášením nejlepšího kostýmu.

Můžete se těšit na žívou hudbu, panák pro účastníky v pyžamu zdarma.

Nafoťte se a pošlete foto, na eurobabicka@seznam.cz , v jakém kostýmu byste se zúčastnila, případně i Váš  doprovod.

redakce EB

Odpověď : 

Eva Přívratská

1. otázka  redakce pro Evu :

Česká televize nám nabídla role do TV inscenace pro vás  Eurobabičky.

Pracovní názvev inscenace ,, Dvanáct měsíců s Eurobabičkou.“

Otázka zní : Jaká role by Vám vyhovovala ?

redakce EB

Odpověď :

♥

1. otázka pro Evu :

Zdravím všechny,  moc ráda bych se setkala s babičkou Evičkou Přívratskou, která to často neměla jednoduché a vždy situaci úžasně zvládla .

Otázka. Milá Evičko vzpomínáš na naše první setkání? Copak Ti tehdy letělo hlavou?

Božena Bušková

Odpověď :

Já také touto cestou zdravím všechny a pokusím se stručně odpovědět milé Božence Buškové:

Naše první setkání se uskutečnilo v hotelu Jalta v Praze, kde v roce 2010 probíhalo semifinálové kolo EUROBABIČKA 2010. Strávili jsme tam velmi příjemné a pohodové krásné tři dny, na které se nedá zapomenout /nezapomenou ani Tauchmanovi, haha, když jednoho rána u svého pokoje našli spoustu prázdných lahví od šampaňského/.
A co mi letělo hlavou? Přesto, že jsem měla velkou trému, tak jsem byla ráda, že jsem dostala odvahu a do soutěže se přihlásila. Poznala jsem spoustu příjemných lidiček, s některými se setkávám dodnes. Co se týká Tebe, Boženko, tak jsi na mě působila jako vyrovnaný človíček a také jsi mě zaujala určitě tím, že jsi z Rakovníka a určitě jsem se bláhově ptala, jestli neznáš mé dobré kamarády, kteří také bydlí v Rakovníku. Úsměvné, viď?
Velmi mě potěšilo a zažila jsem příjemný pocit z toho, že jsem se dostala do finále.

Ještě jednou přeji Tobě, Boženko, i všem pohodové dny a vše nejlepší hlavně moc zdraví v novém roce.
Eva Přívratská

♥

2. otázka pro Evu :

Milá Evičko, jsem ráda, že se zase po letech potkáme a zavzpomínáme na Prahu a Brno.

otázka pro Tebe

Evičko, čí život bys chtěla žít a proč.

Květa Kohoutková

Odpověď :

Milá Květo,
přes všechno utrpení, které jsem ve svém životě zažila, tak jsem také prožila i hezké chvíle. Vychovala jsem tři zdravé syny, mám kolem sebe milující rodinu a jsem zdravá. Co víc si přát. Jsem šťastná,se svým životem smířená a neměnila bych.
Moc Té, Květo, zdravím a těším se na setkání.

Eva Přivratská

♥

3. otázka pro Evu  :

Moc ráda bych se setkala s Evičkou Přívratskou a zadala jí otázku: Jaké moudro by v této době bylo pro ni nejpříhodnější a pomohlo zvládat nastalou situaci.

Iva Syrovátková

Odpověď :

Milá Ivi,
i já si velice přeji, abychom se mohly v letošním roce sejít.
A teď odpověď na Tvou otázku:
V této nelehké době mi velmi pomáhá ten můj celoživotní optimismus. Moudro ze mne nevypadne, ale vybrala jsem jedno od našich předků:
„Co Tě nezabije, to Tě posílí.“
Hezký a pohodový den Vám všem přeje
Eva Přívratská