Za finanční záštitu děkujeme …

primátorovi města Brna panu Romanu Onderkovi.
Při té příležitosti poskytl naší redakci rozhovor.

Jak vzpomínáte na svoji babičku?
Ke své babičce se ve vzpomínkách vracím moc rád. Poskytovala mi totiž bezpečný a konejšivý úkryt před “nespravedlnostmi světa”. Protože od mého dětství již trochu vody v brněnských řekách uplynulo, i moje babička se podobala spíše klasické babičce Boženy Němcové než dnešním studentkám univerzit třetího věku či návštěvnicím fitness center. Byla to obyčejná žena, ale neobyčejně laskavá a moudrá. Ráda se smála a mně připadalo, že stejně usměvavé jsou i její vynikající koláče a buchty, na jejichž chuť nikdy nezapomenu. Babička bydlela v Brně, takže jsem s ní také moc rád chodil do města (jak jsme říkali), prováděla mě Starým Brnem, ale také na “rynk” (Zelný trh) nebo k “Lamplotovi. Stala se tak vlastně mou první průvodkyní po rodném Brně a hodně ovlivnila můj vřelý vztah k němu.
Nejsem literát, abych své babičce vzdal takový hold jako slavná česká spisovatelka, ale věřte mi, že bych to velice rád udělal, neboť moje babička jako by z oka vypadla Jarmile Kurandové, nejslavnější filmové Babičce.

Co byste vzkázal našim Eurobabičkám?
Dámám, které se rozhodly soutěžit o titul Eurobabička, bych rád vyjádřil upřímný obdiv a úctu. Svým konáním totiž dávají zcela zapravdu Jeanu Cocteauovi, jenž kdysi prohlásil, že opravdové mládí je vlastnost, kterou lze nabýt jen s lety. Všem potenciálním Eurobabičkám přeji, aby jim jejich duševní a fyzická krása a svěžest dlouho vydržela a aby svou radostí ze života nakazily nejen svá vnoučata, ale také nás ostatní, kdo k “opravdovému mládí” teprve rosteme.

S pozdravem
Roman Onderka

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.