Helena Červená


Helena Červená

Helena Červená
9.12.1940

     

Narodila jsem se v Mladé Boleslavi. Tomuto městu jsem věrná doposud. Mou profesí bylo učitelství, které jsem vystudovala na pedagogickém institutu (později UK Praha). Celý život jsem se kromě dětí věnovala dospělým, a to především v oblasti kultury. Více než 16 let jsem byla vedoucí Městského klubu seniorů (MKS) Magistrátu města Mladá Boleslav (jedno volební období jsem byla i zastupitelkou), pro který jsem pracovala nepřetržitě. Vedla jsem seniory k aktivní činnosti, pořádala různé soutěže, a komponovala pro ně programy, se kterými senioři obohacovali nejen svůj klub, ale i širokou veřejnost, včetně postižených. Založila jsem divadlo seniorů HEČ (Heleny Červené), pro které jsem napsala sedm her, mj. i hru o Barboře Hoblové, která se svou osvětovou činností zapsala do dějin nejen Mladé Boleslavi. Hra se jmenuje Dobré srdce paní Barbory. Také jsem přesvědčila seniory nejen z našeho klubu, aby psali své vzpomínky na různá témata. 15 let každý rok vycházel sborník prací, z nichž některé byly před vánoci vysílány rádiem Signál v autorském čtení. Setkávali jsme se i s různými významnými osobnostmi, které velmi kladně hodnotily naši činnost. Např. paní Jiřina Šiklová, světová pěvkyně Soňa Červená, a především choť prezidenta republiky paní Ivana Zemanová. Ta pak celý klub pozvala na Hrad. Účastnili jsme se se svými výrobky Magistrátních jarmarků, vyráběli pomůcky pro nedonošené děti a výstavami podporovali práce dětí z MŠ. Byla jsem u zrodu univerzity třetího věku, Svatováclavské jízdy a Dne dětí. Vedla jsem několik let Křeslo pro hosta s různými osobnostmi napříč kulturou i sportem. Napsala jsem deset knížek o regionálních osobnostech, o kterých se nesmělo mluvit, nebo se na ně už zapomnělo (např. houslaři Herclíkové, skladatel Bohumil Trefil, hudebníci Trhoňové, Dr. Čeněk Novotný atd.). Mám dvě děti a tři vnoučata, která jsou též kulturně založena.

Novinář Josef Donát napsal: “Povedlo se jí obnovit každoroční setkání u pomníku Latinské babičky v Havelském parku, kam už chodí i studenti. Helena opravdu není tou babičkou latinskou, ale boleslavskou. Je známa svým démonem, šířením vzdělanosti, je celoživotní kantorkou oplývající klanem mnoha přátel”.

Očima a pohledem její asistentky: “I přes svůj zrakový handicap dokáže dát lidem naději, úsměv, radost do života. Obdivuji její krásný úsměv, schopnost předávat nastávajícím generacím své bohaté zkušenosti, a také její chuť psát knížky a různé články. Helenka je úžasný člověk a ta nejkrásnější babička s ušlechtilým srdcem, kterou já znám”.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *